Vydej se do krajiny snů

     Maturity se v tuzemském školství poprvé objevily v roce 1849, a to na gymnáziích. Smyslem zkoušky byla příprava studentů k vysokoškolskému vzdělání. Podmínkou k přijetí na vysokou školu je maturita od roku 1873. Původně se maturita skládala ze všech povinně vyučovacích předmětů. Se vznikem dalších typů škol (reálek, průmyslových škol, obchodních akademií, lesnických škol) byly maturitní zkoušky postupně zavedeny i na nich. Od roku 1909 jsou všechny maturity formálně a legislativně zrovnoprávněny.

     V prvních letech samostatné Československé republiky se jako stěžejní maturitní předmět prosadil časký jazyk, ostatní předměty se lišily podle typu škol. Studenti si mohli maturitní předměty částečně voli.

     Po druhé světové válce se v duchu teze o třídním přístupu ke vzdělání značně snížila kritéria pro studium a závěrečnou zkoušku, tím i prestiž a úloha maturit. Povinně se maturovalo z češtiny, ruštiny a matematiky.

     Nejvýznamnější polistopadovou změnou je zrovnoprávnění ostatních jazyků s ruštinou, student si může povinný jazyk vybrat.

     V současnosti mají mít maturity dvě části - společnou státní a školní. Obsah a kritéria té společné stanoví stát (český jazyk, cizí jazyk a povinně volitelný předmět). Druhá část má být věcí školy.